Fotograf Martin "Gagman" Civín: motorkář a cestovatel s duší umělce

krása

Procestoval polovinu Asie, z Indie se vrátil s motocyklem Royal Enfield a dokáže nezaměnitelným způsobem zachytit krásu (nejen) ženských nohou. Seznamte se s fotografem magazínu mojenozky.cz!

Vzpomínáte si na druhou červnovou neděli loňského roku? Tehdy jsme se sešli v pražské Stromovce na druhém fotopikniku - setkání krásných nožek. A právě tam se mezi námi Martin “Gagman” Civín objevil poprvé.

Teď jsme se tedy v rámci našeho seriálu rozhovorů (minule jsme vyzpovídali výtvarnici Carolinu Sidon) rozhodli položit Martinovi několik otázek a tím vám ho vlastně představit. Samozřejmě tu najdete i výběr z jeho fotografií.

Čtěte, dívejte se a kdo ví - možná se příště před objektivem ocitnete i vy!

Jaké byly tvé fotografické začátky?

Začal jsem vlastně nedávno, v roce 1998. Kromě fotek z cest mě samozřejmě lákaly ženy, asi jako každého fotografa :-) Portfolio mám ale dost široké: jsou v něm portréty, akty, zátiší, reportážní fotky i architektura.

Vzpomínáš si na svůj první fotoaparát? A na co fotíš dnes?

První byla analogová klasika Zenit, první zrcadlovka Minolta Dynax 500 SI. Profesionální digitální fototechniku používám teprve od roku 2006. Jsem věrný zrcadlovkám Nikon - začínal jsem s D100, teď fotím na D700.

Dost jsi toho procestoval. Kde jsi vlastně všude byl?

Napadá mě Bangladéš, Indie, Nepál, Irán, Pakistán, Turecko… Asie je prostě můj favorit - stačí se podívat na web Gagmanova cesta do Indie, kde je kromě fotek také spousta zajímavého povídání.

Fotil jsi ale také v méně exotických lokacích, například ve Stromovce na našem fotopikniku :-) Jak se ti tahle akce líbila?

Krásné nohy krásných žen fotím ohromně rád, takže jsem byl nadšený! Na fotopikniku navíc panovala velmi přátelská atmosféra a také počasí nádherně vyšlo, což je ostatně na fotografiích dobře vidět.

Modelkami ti byly naše čtenářky, tedy amatérky. Jak se ti s nimi vlastně pracovalo?

Naprosto bez problémů. Všechny byly spontánní, přirozené a fakt v pohodě, skoro jako profesionálky :-) Už teď jsem zvědavý na další fotopiknik a těším se, že na něm poznám další “majitelky” krásných nožek.

To by neměl být problém… Platí pro focení nohou nějaká zvláštní pravidla? Na co si dát pozor?

Pravidla ani ne - nohy jsou velmi fotogenické, dají se zachytit mnoha způsoby v různém prostředí. Navíc na ně není potřeba aplikovat příliš make-upu, stačí jen, aby měly kvalitní pedikúru a byly prostě celkově upravené.

Myslíš si, že existuje nějaká věková hranice, od které už by žena své nohy neměla příliš ukazovat?

S věkem to absolutně nesouvisí. Některé mladé dívky si své nohy díky nevhodně zvolené obuvi doslova “rasují” a příliš se jim nevěnují. Oproti tomu skutečná žena už ví, že si na nohy musí dávat pozor a pečovat o ně.

Když jsme u těch bot - považuješ je za fetiš a myslíš si, že je tak berou i ženy, které je nosí?

Krásné boty jsou fetišem samy o sobě, to je bez debaty. Na krásných nožkách pak dostávají úplně jiný rozměr a ženy to moc dobře vědí - proto se také trápí na vysokých podpatcích :-) Uznávám ale, že pro každého může být fetišem něco jiného, klidně i tenisky.

Ty sám ale při cestování nepoužíváš jen nohy v dobrých botách. Povíš nám něco o své další velké vášni, které jsi propadl v Indii?

No jasně! Právě z cest po Indii jsem si přivezl klasický, ale přesto unikátní motocykl Royal Enfield, do kterého jsem se zamiloval na první pohled. Společnost Moto Classic, na jejímž chodu se aktivně podílím, se nakonec stala výhradním dovozcem těchto skvělých motocyklů do České republiky, zajišťujeme pro ně samozřejmě i kompletní servis.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se na další krásné fotografie!

Skoroakt (Minolta Dynax 700si, Minolta 50/1,7) (foto: Gagman)