Když na lodi, tak naboso!

blog

Miluji dámské lodičky. Štíhlý vysoký podpatek dodá vašim nohám délku a kroku eleganci laně. S hlavou hrdě vztyčenou se pak nesete mezi davem v teniskách, balerínkách a jiných placatkách se sebevědomím královny.

“Lidé, dívejte se a obdivujte,” z vás vyzařuje na každém kroku a lidé se opravdu dívají. Máte pocit, že jste jedinečná a středem pozornosti.

Krásné, elegantní lodičky vám namasírují sebevědomí lépe než dokonalý make-up a i ta trocha nepohodlí - protože co si budeme povídat, která z nás vydrží chodit na chůdách celý den - stojí za to.

Bohužel, kde ty loňské sněhy jsou. Už sedmým rokem žiji s manželem na plachetnici a při návštěvách pevniny nahradily lodičky tenisky, žabky a Crocsky.

Na lodi chodíme zásadně bosi, jen když se ochladí, natáhneme ručně pletené vlněné ponožky od babičky. U nás platí: “Žádné boty na loď!”

Reklamní záběry cestovních kanceláří, kde se slečny s dokonalými těly povalují v mini brazilkách a maxi botách s podpatky, které by se klidně provrtaly na druhou stranu zeměkoule, ve mne vyvolávají pocit, že se nutně musí jednat o fotomontáž. Protože který soudný kapitán by si něco takového pustil na loď? My rozhodně ne!

Podpatky poškrábou lak paluby i teakové podlahy v kabině, tmavá podrážka zanechává na světlé palubě nehezké stopy. A to nemluvím o bezpečnosti. Zkuste se procházet po lodi zmítané vlnami na jehlách! Někteří jedinci to nezvládnou ani bosky.

Ale obuvnický průmysl nezapomíná ani na nás námořníky. Firmy zvučných jmen vyrábí speciální “lodní” mokasíny z měkké kůže se světlou neklouzavou podrážkou s nízkým vzorkem. Nejlevnější seženete kolem 80 USD.

Než jsme vyrazili přes Atlantik z Evropy do Brazílie, Steve (manžel a kapitán) si také jedny koupil. Používal je hlavně v noci či za deště, když je paluba nebezpečně kluzká - cítil se v nich bezpečněji. Píši v minulém čase, protože už je nemá.

Při jedné bouřlivé noční přeplavbě ho ani dokonalý design námořních botek od pádu přes palubu nezachránil. Boční nárazová vlna mu podrazila loď z pod nohou a Steve letěl i s botami do čtyřmetrových vln.

Naštěstí měl bezpečnostní kšíry s popruhem, na kterých pak visel půl hodiny za lodí a bojoval o život s rozzuřeným mořským živlem. Když se konečně vyškrábal polomrtvý zpět do kokpitu, byl od pasu dolů v rouše Adamově. Vlny z něj strhaly vše, co nedržely kšíry - včetně bot.

Nové námořní boty zatím nemáme a pořizovat je nebudeme. Ve Stevovi probouzí nepříjemné asociace… A mně se o krásných lodičkách na podpatku může jen zdát. Vyměnila jsem je ale za neméně krásnou (byť jen jednu) lodičku, která mě nosí po celém světě.

Jen ten laní krok se mi na ní zatím příliš nedaří, ladností připomínám spíš Pepka námořníka. Ale není všem dnům konec. Tvrdě na tom pracuji a možná, že za pár let se budu vznášet po palubě i při sklonu lodi přes 30° s lehkostí mořské víly.

Ale naboso!

Dívka v červených lodičkách a kostkovaných šatech na palubě jachty